» IOM dnes

 

IOM je mezivládní organizace a vznikla v roce 1951. IOM se řídí principem, že humánní a řízená migrace přináší užitek jak migrantům, tak i společnosti.

  • v roce 2016 má 162 členských států
  • přes 100 pozorovatelů z řad států a mezivládních a neziskových organizací
  • V IOM pracuje více než 7500 zaměstnanců pracujících na více než 3000 projektech

» IOM ve světě

» IOM v regionu


IOM vyhlašuje celosvětovou kampaň u příležitosti Mezinárodního dne migrantů

U příležitosti Mezinárodního dne migrantů, který je každoročně vyhlašován 18. prosince, apeluje IOM Mezinárodní organizace pro migraci na nutnost záchrany zbytečně zmařených životů migrantů, kteří umírají při pokusech dostat se tam, kde budou mít šanci na důstojný život. IOM začala na podzim letošního roku na stránce www.missingmigrants.iom.int zveřejňovat globální odhady počtu zemřelých migrantů, ať na moři nebo na zemi. Nyní se kampaň rozšiřuje o několik informačních projektů zaměřených na lepší informovanost o migraci.

Generální tajemník IOM William Lacy Swing u příležitosti Mezinárodního dne migrantů uvedl, že: „Migrace se stala celosvětově kontroverzním tématem. Bohužel jsou v diskusích o migraci často příliš akcentovány nepodložené negativní ekonomické a sociální dopady. Tento zkreslený pohled je třeba změnit.“

IOM především apeluje na mezinárodní společenství, aby převzalo více zodpovědnosti na záchranu životů migrantů. Lidé prchající ze své země z důvodů války, náboženského extremismu a přírodních katastrof si zaslouží empatii a ochranu a je nepřijatelné, aby jim byla odepřena pomoc a možné útočiště.

Podle dostupných dat o zemřelých migrantech, která IOM zveřejnila, je bohužel skutečností, že se počty od počátku tisíciletí zvyšují. Rok 2014 je nejtragičtější,  když počet obětí pravděpodobně překoná do konce prosince číslo 5000. To je více než dvojnásobný nárůst oproti 2378 mrtvých v roce 2013.

Migranti, pokud dostanou šanci začít nový život jinde, přitom podle mnoha ekonomických studií významně přispívají jak zemím původu, tak i novým hostitelským zemím. Diaspory ve vyspělých zemích mohou hrát prostřednictvím finančních a sociálních remitencí důležitou roli při pomoci a snižování chudoby v zemích původu. Informace a data o skutečných dopadech a přínosech migrace jsou dostupná na internetové stránce  www.migrantscontribute.com.

IOM současně vyhlašuje na sociálních sítích Twitteru a Facebooku kampaň „Co znamená migrace“ #‎MigrationMeans a nový projekt popisující úsilí a hrdinství lidí, kteří migrují #‎MyMigrantHero.

Pod vlivem zkreslených informací se část veřejnosti mylně domnívá, že dochází k nekontrolované bezprecedentní vlně globální migrace. Skutečnost je však taková, že ačkoli počet mezinárodních migrantů ve světě vzrostl za posledních 25 let o více než třetinu na 232 milionů, vzhledem k nárůstu počtu obyvatel planety se jejich podíl pohybuje stále kolem tří procent. Není proto třeba se migrace obávat, protože se jedná o historicky přirozený jev, který pouze částečně mění své formy v rámci globalizace, kdy je vedle volného pohybu zboží a kapitálu poptávka po volnějším pohybu osob. Převážná část cizinců přitom žije v jiné zemi legálně, neregulérní migrace činí celosvětově zhruba 20 procent.  

Aktuálně znepokojující je však skutečnost, že v posledních letech stoupá počet lidí, kteří musí nedobrovolně opustit svůj domov z důvodu válečných konfliktů. Přestože necelých 17 milionů uprchlíků představuje pouze asi sedm procent všech migrantů, jedná se o nejvyšší počet od II. světové války! Téměř 90 procent těchto osob, které se na základě ženevských konvencí snaží získat  mezinárodní ochranu, přitom zůstává v méně rozvinutých zemích, které jsou v okolí konfliktů. Pouze přes deset procent z nich žije ve vyspělých západních zemích. 

Tři čtvrtiny mezinárodních migrantů jsou v produktivním věku, což je výrazně vyšší číslo než u domácích populací, a snaží se být ekonomicky aktivní. 105 milionů, tedy zhruba polovina všech migrantů, pracuje. Současně výzkumy potvrzují, že například v Evropské unii si migranti nevybírají cílové státy podle štědrosti sociálních systémů. Mýtům, že cizinci přicházejí za sociálními dávkami, zvyšují nezaměstnanost, kriminalitu, přinášejí nemoci, a je jich příliš, však stále podle průzkumů veřejného mínění věří značná část populace vyspělých zemí.     

Evropa přitom není zdaleka kontinentem, kde by žilo migrantů nejvíce. Nejvyšší podíl cizinců na populaci mají země Perského zálivu (například 84% Spojené arabské emiráty). Výrazně menší je podíl i v zemích, jejichž prosperita je historicky svázána s imigrací,  jako jsou Austrálie (28%) nebo Kanada (21%). V absolutních číslech žije v současnosti nejvíce cizinců v USA (46 milionů) a Rusku (11 milonů). Stále platí, že pouze menší část migrantů z ekonomicky méně rozvinutých států odešla do vyspělých zemí. Většina z nich (asi 83 milionů) emigrovala do jiných rozvojových zemí. V posledních desetiletích roste celosvětově mezi migrující populací počet žen, který dosáhl již zhruba 48 procent.

V České republice žijí zhruba čtyři procenta cizinců, což je pod průměrem Evropské unie. Většina imigrantů je ekonomicky aktivních, v produktivním věku a bez příchodu cizinců by počet obyvatel ČR dlouhodobě klesal.

Vzhledem k demografickému vývoji a stárnutí obyvatel si stále rostoucí počet států uvědomuje  potřebu otevírat se imigraci. Mezi lety 1996 a 2011 vzrostl počet zemí, které deklarovaly zájem o vyšší imigraci, ze čtyř na jedenáct procent. A za stejné období klesl počet států, které zastávají restriktivní protiimigrační politiku, ze čtyřiceti na jedenáct procent.

Aktuální výzvy spojené se zvýšenou nelegální migrací především v oblasti Středozemního moře je třeba vnímat jako humanitární katastrofu a nikoli ekonomický problém, který Evropu ohrožuje. Opatření mezinárodního společenství musí směřovat nikoli proti uprchlíkům, kteří jsou oběťmi, ale k boji proti organizovanému zločinu převaděčů, který vydělává obrovské prostředky na utrpení lidí. 

Přiložené soubory