» IOM dnes

 

IOM je mezivládní organizace a vznikla v roce 1951. IOM se řídí principem, že humánní a řízená migrace přináší užitek jak migrantům, tak i společnosti.

  • v roce 2016 má 162 členských států
  • přes 100 pozorovatelů z řad států a mezivládních a neziskových organizací
  • V IOM pracuje více než 7500 zaměstnanců pracujících na více než 3000 projektech

» IOM ve světě

» IOM v regionu


Migrace a rozvoj

Migrace a rozvoj

Zdůraznit pozitivní vztah mezi migrací a rozvojem je dlouhodobý záměr aktivit IOM Mezinárodní organizace pro migraci v globálním měřítku. Nacházíme se v éře nebývalé lidské mobility, a proto je důležité prohloubit porozumění vztahům mezi migrací a rozvojem, stejně tak jako prakticky zúročovat benefit migrace pro rozvoj a vypracovat udržitelná řešení pro problematické migrační situace.  Přístup IOM k migraci a rozvoji vychází z pozice mezinárodní migrace, která, pokud je správně řízená, může přispět k rozvoji a prosperitě zemí původu i cílovým zemím, stejně tak jako může prospět migrantům samotným. IOM se proto snaží využít rozvojový potenciál migrace k prospěchu jednotlivců i společnosti, a to zejména v oblasti cirkulární migrace, remitencí, vazeb diaspor se zeměmi původu aj.

 Projekty IOM v oblasti migrace a rozvoje v rámci IOM jsou děleny následujícím způsobem: 

  • Migrace a ekonomický/komunitní rozvoj
  • Budování kapacit prostřednictvím kvalifikovaných lidských zdrojů a expertů

  
Migrace a ekonomický/komunitní rozvoj se zaměřují na 3 oblasti: 

  • budování kapacit vlád a dalších zainteresovaných v zemích původu k větší komunikaci a spolupráci s diasporami v zahraničí, které mohou prospět rozvoji v zemi původu, a budování kapacit k více rozvojově orientovaným migračním politikám
  • podpora vlád a dalších aktérů v zemích původu k strategicky zaměřeným rozvojovým plánům do oblastí, které trpí vysokou migrační dynamikou. Projekty se zaměřují na rozvoj ekonomických příležitostí a vylepšení sociálních služeb a komunitní infrastruktury ve vybraných geografických oblastech s vysokou emigrací, nebo naopak návraty migrantů.
  • Usnadnění transferu remitencí (soukromých peněz migrantů, které posílají do svých zemích původu svým rodinám) a podpora jejich rozvojového potenciálu. IOM se v současnosti zaměřuje na sběr dat, politický dialog a šíření dobrých zkušeností a pilotní projektové aktivity. 

Budování kapacit prostřednictvím kvalifikovaných lidských zdrojů a expertů

  • Návraty a opětovné socioekonomické začlenění kvalifikovaných migrantů může přispět ekonomice rozvojových zemích, zemím procházejícím transformací, nebo zemím, které prošly konfliktem. Návraty a reintegrace kvalifikovaných občanů (Return and Reintegration of Qualified Nationals (RQN)) a obdobné projekty zahrnují pomoc s hledáním zaměstnání, dopravu, podporu při zaměstnání aj. Takovéto podpůrné aktivity pomáhají ekonomickému a sociálnímu rozvoji v zemích původu a podporují další návraty kvalifikovaných migrantů.

 

IOM Praha realizuje projekty Zahraniční rozvojové spolupráce České republiky s aspektem migrace a rozvoje v prioritních i neprioritních zemích důležitých z hlediska migrační situace dané země či lokality, zejména pak v Gruzii, Moldavsku, Arménii,  Ázerbájdžánu, Mongolsku, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu.

 V České republice realizuje IOM rozvojové projekty pro Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky v rámci programu Zahraniční rozvojové spolupráce České republiky.  

V rámci Zahraniční rozvojové spolupráce České republiky realizuje IOM projekty ve spolupráci s dalšími misemi IOM v zahraničí a partnery z řad neziskového sektoru. Pokud je to možné, snaží se IOM rozvinout spolupráci také v rámci dalších probíhajících multilaterálních programů financovaných Evropskou Unií v daných státech a regionech. 

 

 

 

 

V březnu 2011 IOM Praha zahájila desetiměsíční spolupráci na projektu Podpora studia tématu „migrace a rozvoj“ na vysokých školách  , který realizuje Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy z prostředků České rozvojové agentury (v rámci dotačního titulu Rozvojové vzdělávání a osvěta).

 

 

V roce 1994 se podařilo Arménii zastavit post-sovětský ekonomický pokles a Arménie zajistila trvalý růst hrubého domácího produktu každým následujícím rokem. Ekonomický růst v posledních letech se však neodrazil v životní úrovni lidí. Od roku 2000, kdy byla vytvořena Strategie redukce chudoby (Poverty Reduction Strategy) a Arménie se přihlásila k Rozvojovým cílům tisíciletí, došlo ke kvalitativnímu posunu ve veřejné politice směrem k omezování chudoby.

 

Gruzie je země ležící na hranici mezi Evropou a Asií, a tudíž přes ni plyne tranzitní migrace mezi Evropou a Asií a mezinárodní přeprava. To z Gruzie dělá jak zemi původu, tranzitu, tak i cílovou zemi.

 

Počátkem 90. let se rozhořely dva konflikty mezi centrální gruzínskou vládou a autonomními republikami v Abcházii a jižní Osetii. Výsledkem těchto konfliktů je, že gruzínská vláda nemá kontrolu nad těmito dvěmi územími, včetně kontroly nad pohybem v těchto regionech a hraničních přechodech do Ruska. Situace se ještě více vyostřila po válce s Ruskem v srpnu 2008. Geografická pozice Gruzie v regionu, který čelí možné nestabilitě, znamená možnou hrozbu migračních toků uprchlíků a vnitřně vysídlených osob přes hranice Gruzie.

 

Přibližně čtvrt miliónu vnitřně vysídlených osob (IDPs – internally displaced people) z gruzínských separatistických regionů Abcházie a jižní Osetie čekají na řešení od jejich vysídlení na počátku 90. let. Většina z 220 až 250 tisíc vnitřně vysídlených osob nalezli útočiště v regionu sousedícím s Abcházií a v gruzínském hlavním městě Tbilisi. Po konfliktu v srpnu 2008 přibylo k těmto další desítky tisíc vnitřně vysídlených osob.

 

Systematicky začala IOM Praha pracovat na jižním Kavkazu jako v regionu od roku 2009. Projekty v Gruzii přitom financovala česká vláda jakožto v prioritní zemi z hlediska migrace již od roku 2003, a to jak v oblasti migračního managementu, tak i podpory reintegrací navrátilců a systematického přístupu k budování reintegračních mechanismů. V Arménii pak IOM Praha a IOM Jerevan realizovaly tříletý projekt sociálně-ekonomické stabilizace pro cílovou skupinu studentů v internátních školách, kdy byla podporována odborná výuka na těchto školách. Projekty pro Ázerbájdžán začaly teprve od roku 2009. Česká republika prostřednictvím projektů odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra plánuje koordinovaný přístup v zemích jižního Kavkazu, ačkoliv je nutné vzít v potaz rozdílnou migrační situaci a potřeby v každé z těchto zemí.

 

 

Moldavsko je zemí emigrace, která má v posledních letech již trvalý charakter. Podle statistik Ministerstva ekonomiky a obchodu a Národního statistického úřadu pracovalo ve 3. čtvrtletí roku 2009 v zahraničí 317 900 Moldavanů z celkového počtu 3,5 miliónu občanů Moldavska. Moldavské úřady zaznamenávají, že pobyt těchto moldavských občanů žijících v zahraničí se stává pobytem trvalým.

 

 

 

Mongolsko je tradiční migrační zemí: migrace je dodnes způsobem života tisíců Mongolů, kteří se svými stády dobytka, koní nebo koz kočují přes rozsáhlá území své země.

Mongolové ale nemigrují jen za zelenými pastvinami, především migrují za snažším životem a často pouze vysněným životem do mongolských měst a odtud dál do světa za prací.

V letech 2006 - 2008 v ČR prudce stoupl počet Mongolů, kteří sem přijeli za prací; z původních 3,500 v prosinci 2006 se jejich počet vyšplhal až na 14,000 v prosinci 2008. Nebýt ekonomické krize, byly by jejich počty ještě vyšší.

V ČR Mongolové vykonávají nekvalifikovanou, težkou a často i potenciálně nebezpečnou práci, o kterou čeští občané, a často ani jiní pracovní migranti,  nemají zájem - tedy na stavbách, v mrazírnách, ve skladech s ovocem, v logistických centrech, i ve známých továrnách, kde se kůží obšívají volanty luxusních automobilů.

 

 

Cílem projektu byla prevence neregulérní migrace nezletilých. Projektové aktivity se zaměřovaly na skupiny dětí, které jsou nejvíce ohrožené riziky neregulérní migrace a obchodu s lidmi, zejména formou dlouhodobé podpory dětského Centra pro ohrožené skupiny dětí žijících na ulicích Bukurešti. Dětem byla poskytována základní materiální, psychologická a sociální pomoc. Během kontaktování dětí pokračovali odborní pracovníci v šíření cílených informací o rizicích neregulérní migrace a obchodu s dětmi. Oborníci, kteří se zaměřují na práci s rizikovými skupinami dětí měli možnost využít společných seminářů k výměně informací a získání nových poznatků od odborníků z České republiky.

Projekt navazoval na informační kampaně uskutečněné IOM Bukurešť v Rumunsku a zaměřené proti obchodu s lidmi.

 

Střední Asie je strategicky velmi důležitý region, který je již po staletí mostem mezi Evropou a Asií. Jeho význam pro Evropskou unii díky jejímu východnímu rozšíření a vzniku evropské politiky sousedství stále stoupá, což se také odrazilo v přijetí nové strategie pro Střední Asii podepsané Evropskou radou v červnu 2007.

Státy střední Asie, tedy Kazachstán, Republika Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán, zažily od nabytí nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v devadesátých letech minulého století výrazný vývoj v politické a ekonomické transformaci. Získání nezávislosti s sebou přineslo kromě státní suverenity, multietnického porozumění a mezináboženské komunikace také nové výzvy.

Vzhledem ke své geografické poloze čelilo pět bývalých sovětských republik Střední Asie problémům s novými hranicemi a jejich ochranou, především v případě hranic s Čínou, Afghánistánem a Íránem. Například v Tádžikistánu byla ochrana hranic dříve zajišťována pouze ruskými pohraničními jednotkami a také další nové nezávislé státy si musely teprve před nedávnem zřídit vlastní kapacity pohraničního managementu. Tyto kapacity jsou v tomto regionu zvláště důležité z důvodu vysoké přeshraniční kriminality, včetně pašeráctví drog, nezákonného obchodování se zbraněmi a s lidmi.

V září 2015 bylo v Kišiněvě slavnostně otevřeno Krizové centrum pro navracející se migranty, podpořené v rámci rozvojové spolupráce České republiky. Centrum vniklo na základě požadavku moldavského ministerstva práce, sociální ochrany a rodiny (MLSPF), v rámci projektu realizovaného IOM Mezinárodní organizací pro migraci. Tříletý projekt „Zvýšení kvality procesu reintegrace moldavských migrantů – vytvoření krizového centra“ je součástí dlouhodobé koncepce podpory sociálních služeb v Moldavsku, které je prioritní zemí rozvojové spolupráce ČR.

Přiložené soubory

Loga

  • Rozvojová pomoc České republiky
  • Ministerstvo vnitra České republiky