» IOM dnes

 

IOM je mezivládní organizace a vznikla v roce 1951. IOM se řídí principem, že humánní a řízená migrace přináší užitek jak migrantům, tak i společnosti.

  • v roce 2016 má 162 členských států
  • přes 100 pozorovatelů z řad států a mezivládních a neziskových organizací
  • V IOM pracuje více než 7500 zaměstnanců pracujících na více než 3000 projektech

» IOM ve světě

» IOM v regionu


Migrace a klimatická změna

Praha 6. 6. 2008

 

TISKOVÁ ZPRÁVA:

 

Změna klimatu může mít vliv i na migraci do České republiky

 

Rovněž Českou republiku může v budoucnu ovlivnit migrace obyvatel z jiných částí světa vynucená globální změnou klimatu. Shodli se na tom odborníci na panelové diskusi konané ve čtvrtek 5. června v Praze.

 

Zhruba padesát účastníků se sešlo v Informačním centru OSN v Praze na akci uskutečněné u příležitosti Světového dne životního prostředí. Vedoucí centra Michal Broža zdůraznil, že letos je Den životního prostředí celosvětově věnován podpoře a propagaci ekonomiky založené na nízkých emisích uhlíku. Spoluorganizátoři panelové diskuse British Council a IOM Mezinárodní organizace pro migraci i pozvaní odborníci ze státní i nestátní sféry uvítali možnost poprvé v České republice společně diskutovat souvislosti mezi dvěma celosvětově vysoce aktuálními tématy – migrací a změnou klimatu. Ředitelka IOM Lucie Sládková zdůraznila, že na mezinárodním fóru je těmto otázkám věnována velká pozornost a vznikají nové analýzy. 

Také čeští odborníci zastoupení v panelu, včetně zástupce ministerstva životního prostředí Jiřího Hlaváčka a Tomáše Urubka z ministerstva vnitra, se shodli na potřebě vypracování výzkumu na téma environmentálních příčin migrace v České republice, který by umožnil zhodnotit a predikovat možné dopady. Společně s Janem Pretelem z Českého meteorologického ústavu i Dušanem Drbohlavem z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity současně potvrdili, že přestože Česká republika z důvodu geografické polohy a tradičních migračních tras doposud nebyla významným cílem tzv. environmentálních uprchlíků, může se jím stát.   

Podle odhadů IOM každoročně roste počet lidí, kteří musí v důsledku vlivu životního prostředí odejít ze svých domovů. Zatímco v současnosti se podle odborníků týká tento jev  minimálně 50 miliónů, do roku 2050 by tento počet mohl dosáhnout až čtyřnásobku.

K mezinárodní ale i vnitřní migraci obyvatel přispívají například degradace půdy, sucha, povodně nebo cyklóny a další jevy spojené s klimatem. Zatímco se nyní  environmentální migrace týká především oblastí s extrémním podnebím například na severu Afriky nebo na jihu Asie, v budoucnu se může z důvodů tání horských ledovců a zvýšení hladiny moří významně projevit i v Evropě.

Účastníci panelu se na závěr shodli, že v krátkodobém horizontu by dopady změn klimatu na Českou republiku podle dosavadních odhadů neměly být dramatické, a to i díky jejímu mírnému klimatu a možnosti využití ekonomického potenciálu a technologií pro adaptaci. Na druhou stranu by se ale ČR měla co nejintenzivněji zapojit do mezinárodní spolupráce zaměřené na prevenci a řešení možných rizik vyplývajících z globálních environmentálních změn, protože důsledky se mohou projevit například v podobě ekonomické recese nebo právě velkých migračních vln.

Jan Schroth, IOM  

  

 

Účastníci panelu:

Dušan Drbohlav, Univerzita Karlova v Praze

Jiří Hlaváček, Ministerstvo životního prostředí ČR

Vojtěch Kotecký, Hnutí Duha

Šimon Pánek / FORS, Člověk v tísni (moderátor)

Jan Pretel, Český meteorologický ústav, zástupce ČR v Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC)

Robert Stojanov, Univerzita Palackého v Olomouci, Ostravská univerzita

Tomáš Urubek, Ministerstvo vnitra ČR