IOM slavila v roce 2011 šedesáté výročí od svého založení. Navštivte oficiální IOM webovou stránku.
IOM je mezivládní organizace a vznikla v roce 1951. IOM se řídí principem, že humánní a řízená migrace přináší užitek jak migrantům, tak i společnosti.
Praha 6. 6. 2008
TISKOVÁ ZPRÁVA:
Změna klimatu může mít vliv i na migraci do České republiky
Rovněž Českou republiku může v budoucnu ovlivnit migrace obyvatel z jiných částí světa vynucená globální změnou klimatu. Shodli se na tom odborníci na panelové diskusi konané ve čtvrtek 5. června v Praze.
Zhruba padesát účastníků se sešlo v Informačním centru OSN v Praze na akci uskutečněné u příležitosti Světového dne životního prostředí. Vedoucí centra Michal Broža zdůraznil, že letos je Den životního prostředí celosvětově věnován podpoře a propagaci ekonomiky založené na nízkých emisích uhlíku. Spoluorganizátoři panelové diskuse British Council a IOM Mezinárodní organizace pro migraci i pozvaní odborníci ze státní i nestátní sféry uvítali možnost poprvé v České republice společně diskutovat souvislosti mezi dvěma celosvětově vysoce aktuálními tématy – migrací a změnou klimatu. Ředitelka IOM Lucie Sládková zdůraznila, že na mezinárodním fóru je těmto otázkám věnována velká pozornost a vznikají nové analýzy.
Také čeští odborníci zastoupení v panelu, včetně zástupce ministerstva životního prostředí Jiřího Hlaváčka a Tomáše Urubka z ministerstva vnitra, se shodli na potřebě vypracování výzkumu na téma environmentálních příčin migrace v České republice, který by umožnil zhodnotit a predikovat možné dopady. Společně s Janem Pretelem z Českého meteorologického ústavu i Dušanem Drbohlavem z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity současně potvrdili, že přestože Česká republika z důvodu geografické polohy a tradičních migračních tras doposud nebyla významným cílem tzv. environmentálních uprchlíků, může se jím stát.
Podle odhadů IOM každoročně roste počet lidí, kteří musí v důsledku vlivu životního prostředí odejít ze svých domovů. Zatímco v současnosti se podle odborníků týká tento jev minimálně 50 miliónů, do roku 2050 by tento počet mohl dosáhnout až čtyřnásobku.
K mezinárodní ale i vnitřní migraci obyvatel přispívají například degradace půdy, sucha, povodně nebo cyklóny a další jevy spojené s klimatem. Zatímco se nyní environmentální migrace týká především oblastí s extrémním podnebím například na severu Afriky nebo na jihu Asie, v budoucnu se může z důvodů tání horských ledovců a zvýšení hladiny moří významně projevit i v Evropě.
Účastníci panelu se na závěr shodli, že v krátkodobém horizontu by dopady změn klimatu na Českou republiku podle dosavadních odhadů neměly být dramatické, a to i díky jejímu mírnému klimatu a možnosti využití ekonomického potenciálu a technologií pro adaptaci. Na druhou stranu by se ale ČR měla co nejintenzivněji zapojit do mezinárodní spolupráce zaměřené na prevenci a řešení možných rizik vyplývajících z globálních environmentálních změn, protože důsledky se mohou projevit například v podobě ekonomické recese nebo právě velkých migračních vln.
Jan Schroth, IOM
Účastníci panelu:
Dušan Drbohlav, Univerzita Karlova v Praze
Jiří Hlaváček, Ministerstvo životního prostředí ČR
Vojtěch Kotecký, Hnutí Duha
Šimon Pánek / FORS, Člověk v tísni (moderátor)
Jan Pretel, Český meteorologický ústav, zástupce ČR v Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC)
Robert Stojanov, Univerzita Palackého v Olomouci, Ostravská univerzita
Tomáš Urubek, Ministerstvo vnitra ČR