» IOM dnes

 

IOM je mezivládní organizace a vznikla v roce 1951. IOM se řídí principem, že humánní a řízená migrace přináší užitek jak migrantům, tak i společnosti.

  • v roce 2016 má 162 členských států
  • přes 100 pozorovatelů z řad států a mezivládních a neziskových organizací
  • V IOM pracuje více než 7500 zaměstnanců pracujících na více než 3000 projektech

» IOM ve světě

» IOM v regionu


Budování kapacit v migračním managementu

 Druhá část projektů se orientuje na podporu a posílení managementu migrace v  zemích pomoci. Především se jedná o aktivity zaměřené na migrační organizační struktury, ochranu státních hranic, inspekci dokladů, boj s nelegální migrací, sběr a analýzu migračních dat, návratovou politiku občanů třetích států a vzdělávání pohraniční služby. V posledních letech klade IOM ve svých projektech důraz také na podporu vládám v managementu reintegračních mechanismů pro navrátilce, populaci ohroženou migrací  a vnitřně vysídlené osoby tak, aby se tyto cílové skupiny mohly znovu začlenit na místní trh práce.

Projekty, ve kterých převládá aspekt podpory reintegračních mechanismů pro navrátilce, vnitřně vysídlené osoby nebo populaci ohroženou migrací uvádíme pod kategorií Migrace a rozvoj. Většinou tyto projekty mají i aspekty podpory finanční gramotnosti pro cílovou skupinu, využívání remitencí pro investice a rozvoj, zvyšování kvalifikací a uznávání kvalifikací aj. Projekty, které mají více aspektů na poli čistě migračním řadíme do kategorie projektů Budování kapacit migračního managementu.

Cílem všech těchto aktivit je ovšem podpora a zdokonalení moderního migračního managementu v cílových zemích tak, aby byla usnadněna migrace legální, byly využity možnosti pracovní cirkulární migrace, fungovaly udržitelné návraty a zároveň byly dále rozvíjeny rozvojové aspekty migrace pro cílové země pomoci.

 

Země, ve kterých IOM Praha realizuje projekty budování kapacit migračního managementu:

 

Arménie, Ázerbájdžán, Bosna a Hercegovina, Gruzie, Irák, Moldavsko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán

 

 

 

Cílem bilaterálního česko-bosenského projektu financovaného z prostředků zahraniční rozvojové spolupráce od roku 2004 bylo dosažení standardní úrovně vlastní azylové procedury v BaH. Od roku 2007 až do současnosti byly projekty více orientovány na migrační problematiku, zejména pak oblast návratové politiky občanů třetích států, legislativu ke vstupu, pobytu a vycestování z ČR, vízovou politiku a praxi, sběr dat, analýzu rizik, inspekci dokladů, ochranu státní hranice. V roce 2009 se podařilo zorganizovat za spolupráce s cizineckou policií vnitřní schengenské pátrání s účastí německé policie.

 

Kromě školení a výměny zkušeností, zejména pro sekci pro azyl Ministerstva bezpečnosti Bosny a Hercegoviny, byla zakoupena výpočetní technika pro vybavení tohoto úřadu a pro podporu vytvoření týmu pro analýzy a strategické plánování.

 

 

Zpráva o migračním managementu Gruzie publikovaná IOM Tbilisi v lednu 2008 popisuje Gruzii jako zemi ležící na hranici mezi Evropou a Asií, a tudíž zemi, přes níž plyne tranzitní migrace mezi Evropou a Asií a mezinárodní přeprava. To z Gruzie dělá jak zemi původu, tranzitu, tak i cílovou zemi.

 

Situace v Iráku v oblasti migrace zdaleka není stabilizovaná. Od zhroucení diktátorského režimu v roce 2003 se země potýká s problémy v oblasti vniřní bezpečnosti, jež jsou spojeny mimo jiné s migrací obyvatelstva a bezpečnostními riziky způsobenými nedostatky v řízení a kontrole migrace ze zahraničí. IOM v Iráku od roku 2003 realizuje rozsáhlé humanitární a rozvojové aktivity zaměřené na pomoc vniřně přesídleným a zvláště zranitelným a potřebným skupinám obyvatel a migrantů. Kromě této urgentní pomoci IOM v Iráku připravila a zrealizovala (a stále realizuje) sérii aktivit zaměřených na naplňování potřeb vlády Iráku v budování kapacit, rozvoji migračních politik, zlepšování souvisejícího právního rámce a budování kapacit při výcviku iráckých migračních a pohraničních složek státní správy.

 

Moldavsko je zemí emigrace, která má v posledních letech již trvalý charakter. Podle statistik Ministerstva ekonomiky a obchodu a Národního statistického úřadu pracovalo ve 3. čtvrtletí roku 2009 v zahraničí 317 900 Moldavanů z celkového počtu 3,5 miliónu občanů Moldavska. Moldavské úřady zaznamenávají, že pobyt těchto moldavských občanů žijících v zahraničí se stává pobytem trvalým.

Systematicky začala IOM Praha pracovat na jižním Kavkazu jako v regionu od roku 2009. Projekty v Gruzii přitom financovala česká vláda jakožto v prioritní zemi z hlediska migrace již od roku 2003, a to jak v oblasti migračního managementu, tak i podpory reintegrací navrátilců a systematického přístupu k budování reintegračních mechanismů. V Arménii pak IOM Praha a IOM Jerevan realizovaly tříletý projekt sociálně-ekonomické stabilizace pro cílovou skupinu studentů v internátních školách, kdy byla podporována odborná výuka na těchto školách. Projekty pro Ázerbájdžán začaly teprve od roku 2009. Česká republika prostřednictvím projektů odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra plánuje koordinovaný přístup v zemích jižního Kavkazu, ačkoliv je nutné vzít v potaz rozdílnou migrační situaci a potřeby v každé z těchto zemí.

Střední Asie je strategicky velmi důležitý region, který je již po staletí mostem mezi Evropou a Asií. Jeho význam pro Evropskou unii díky jejímu východnímu rozšíření a vzniku evropské politiky sousedství stále stoupá, což se také odrazilo v přijetí nové strategie pro Střední Asii podepsané Evropskou radou v červnu 2007.

Státy střední Asie, tedy Kazachstán, Republika Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán, zažily od nabytí nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v devadesátých letech minulého století výrazný vývoj v politické a ekonomické transformaci. Získání nezávislosti s sebou přineslo kromě státní suverenity, multietnického porozumění a mezináboženské komunikace také nové výzvy.

Vzhledem ke své geografické poloze čelilo pět bývalých sovětských republik Střední Asie problémům s novými hranicemi a jejich ochranou, především v případě hranic s Čínou, Afghánistánem a Íránem. Například v Tádžikistánu byla ochrana hranic dříve zajišťována pouze ruskými pohraničními jednotkami a také další nové nezávislé státy si musely teprve před nedávnem zřídit vlastní kapacity pohraničního managementu. Tyto kapacity jsou v tomto regionu zvláště důležité z důvodu vysoké přeshraniční kriminality, včetně pašeráctví drog, nezákonného obchodování se zbraněmi a s lidmi.

 

Loga

  • Ministerstvo vnitra České republiky
  • Rozvojová pomoc České republiky