Moldavsko

Moldavsko je zemí emigrace, která má v posledních letech již trvalý charakter. Podle statistik Ministerstva ekonomiky a obchodu a Národního statistického úřadu pracovalo ve 3. čtvrtletí roku 2009 v zahraničí 317 900 Moldavanů z celkového počtu 3,5 miliónu občanů Moldavska. Moldavské úřady zaznamenávají, že pobyt těchto moldavských občanů žijících v zahraničí se stává pobytem trvalým.

Ekonomická krize vedla v Moldavsku ke zhoršení stavu chudoby a lidského rozvoje, a to zejména ve venkovských oblastech. Přibližně pětina migrantů se v roce 2009 vrátila ze zahraničí. V prvním čtvrtletí roku 2009 to bylo 18% moldavských navrátilců oproti statistikám z roku 2008. Navracející se migranti vstoupili na již značně omezený trh práce, který zaznamenal 54% zvýšení nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí 2009 oproti předchozímu roku. Je nutné zmínit, že celá třetina nezaměstnaných jsou v kategorii do 29 let. Navrátilci se proto velice těžko reintegrují na domácí trh práce, kde vládne vysoká soutěž o volná pracovní místa (více než 10 uchazečů na 1 volné pracovní místo). Vzhledem k výše uvedenému se dá předpokládat, že pokračující návraty migrantů budou mít vliv zejména na nezaměstnanost mladých lidí ve venkovských oblastech.

Poskytování reintegrační asistence a příležitostí k zaměstnání může pomoci zamezit opětovné migraci a zároveň může napomoci přilákání zpět do země pracovní síly ze zahraničí. Aktivní účast cílové skupiny na výběru reintegrační asistence odpovídající jejich potřebám a schopnostem pak zvyšuje úspěch této reintegrace.

Migrace zůstává stále atraktivní příležitostí pro mnoho Moldavanů. Z hlediska sociálního ovšem má dopady zejména na zvyšující se počty dětí, které zůstanou bez odpovídající péče, zatímco rodiče odjíždí za prací do zahraničí, někdy natrvalo.

Z hlediska remitencí zasílaných migranty zpět do Moldavska došlo k výraznému ponížení těchto finančních toků, které v roce 2008 dosáhly 1,7 miliardy USD a poměr 30% HDP Moldavska. I přes výrazný pokles objemu remitencí zůstávají tyto prostředky stále výrazným zdrojem příjmů národní ekonomiky, a to i přesto, že jejich využití pro další investice je stále menší než 10%. To je způsosobeno stále nízkou finanční gramotností moldavských občanů a dále pak nízkou kulturou podnikání.

Co se týče diaspory jakožto jednoho z možných významných činitelů rozvoje v Moldavsku, vláda ani média nemají dostatečný dosah na diasporu žijící dlouhodobě nebo trvale v zahraničí. Ačkoliv je udržování kontaktů s diasporou jednou z hlavních priorit vlády, nemají státní instituce kapacity k efektivnímu managementu aktivit s diasporou, udržování kontaktů a propagaci možností zaangažování diaspory pro rozvoj Moldavska. Kromě těch migrantů, kteří udržují vazby se svými rodinami v Moldavsku, je stoupající počet Moldavanů, kteří se usídlují v zahraničí natrvalo (odhady moldavskými vládními institucemi hovoří o přibližně 300 tisících Moldavanů).

Z těchto výše uvedených důvodů je zapotřebí aktivit, které podpoří potenciální přínosy migrace a zároveň omezí neblahé sociální důsledky migrace. Mezi tyto aktivity patří zejména podpora reintegrace navracejících se migrantů a mladých nezaměstnaných Moldavanů; zvyšování finanční gramotnosti a podnikatelské kultury; podpora produktivního investování remitencí a dalších zdrojů diaspory ze zahraniční; omezení negativního dopadu migrace na rodiny; zlepšení kontaktů s diasporou žijící v zahraničí.